V letech 1977 až 1991 byly lokomotivy rekonstruovány na radu T 211.1 (701). Hlavním bodem rekonstrukcí bylo dosazení výkonnějšího spalovacího motoru. Rekonstrukce prováděly ČSD, zejména v LD Břeclav, LD Jihlava, LD Zdice a LD Vrútky. Lokomotivy byly koncipovány pro lehkou staniční posunovací službu, posun v lokomotivních depech a dopravu na vlečkách velkých průmyslových závodu. Zejména ve vlečkovém provozu se plně osvědčila velice jednoduchá konstrukce lokomotivy.

Snadná údržba ve spojení se spolehlivostí a robustností vedly ke značné oblibě těchto lokotraktorů. Osvědčila se zejména mechanická převodovka a chlazení motoru vzduchem. Naopak mezi negativa těchto lokomotiv se radí vysoká hlučnost motoru a nekvalitní topení.

Daní za jednoduchost pojezdu (chybí odpružení rámu) je značné omezený jízdní komfort. Lokotraktor klade na strojvedoucího poměrně vysoké nároky - technika jízdy na tomto stroji je totiž poměrně ojedinělá a rozhodne ne jednoduchá. Důležité je po zařazení rychlosti a zatáhnutí na spojkový kohout pouštět tento kohout zpátky s citem, jinak při prudkém sepnutím spojky lokomotiva "skáce" a pokud veze zátěž, často dojde i k přerušení chodu motoru. Před zařazením vyššího stupně je také potřeba motor vytočit až k maximálním otáčkám.