Nejmenší lokomotivou z nové generace motorových lokomotiv ČKD, vyvíjené od počátku padesátých let, byla lokomotiva rady T 211.0 (700). Prototyp byl dokončen v roce 1955, sériová výroba probíhala až do roku 1962, a to v podniku ČKD Praha. Celkem bylo vyrobeno více než 800 těchto lokomotiv, které pak byly dodávány jak ČSD a průmyslovým podnikům, tak i pro železnice Sovětského svazu, NDR, Číny, Rumunska, Albánie a Bulharska.

V letech 1977 až 1991 byly lokomotivy rekonstruovány na radu T 211.1 (701). Hlavním bodem rekonstrukcí bylo dosazení výkonnějšího spalovacího motoru. Rekonstrukce prováděly ČSD, zejména v LD Břeclav, LD Jihlava, LD Zdice a LD Vrútky. Lokomotivy byly koncipovány pro lehkou staniční posunovací službu, posun v lokomotivních depech a dopravu na vlečkách velkých průmyslových závodu. Zejména ve vlečkovém provozu se plně osvědčila velice jednoduchá konstrukce lokomotivy.

Snadná údržba ve spojení se spolehlivostí a robustností vedly ke značné oblibě těchto lokotraktorů. Osvědčila se zejména mechanická převodovka a chlazení motoru vzduchem. Naopak mezi negativa těchto lokomotiv se radí vysoká hlučnost motoru a nekvalitní topení.

Daní za jednoduchost pojezdu (chybí odpružení rámu) je značné omezený jízdní komfort. Lokotraktor klade na strojvedoucího poměrně vysoké nároky - technika jízdy na tomto stroji je totiž poměrně ojedinělá a rozhodne ne jednoduchá. Důležité je po zařazení rychlosti a zatáhnutí na spojkový kohout pouštět tento kohout zpátky s citem, jinak při prudkém sepnutím spojky lokomotiva "skáce" a pokud veze zátěž, často dojde i k přerušení chodu motoru. Před zařazením vyššího stupně je také potřeba motor vytočit až k maximálním otáčkám.

Lokomotivy rady 701 dnes ještě slouží na posunu v depech Českých drah i na vlečkách. Zato lokomotivy původní rady 700 dnes v ČR již téměř neexistují; důvodem je jejich stáří a hlavně pozdější početné rekonstrukce na radu 701 a později i komplexní modernizace ( rady 797, 798 a 799).