T 669.0001 "Čmelák"

 

VÝROBCE

 

DRUH MOTORU

 

DRUH SLUŽBY

 

 

 

ČKD Praha, n.p.,

závod Sokolovo

 

 

 

K6S 310 D

vertikální, řadový, čtyřdobý naftový motor spřímým vstřikem paliva, přeplňovaný turbodmych., pravot.

 

 

 

nákladní doprava

a těžký posun

 

ROK VÝROBY

 

DVOJKOLÍ

 

DÉLKA

 

RYCHLOST

 

VÁHA

 

VÝKON

 

 

 

1963

 

 

 

Co'Co'

 

 

 

17 440 mm

 

 

 

90 km/h

 

 

 

114,6 tun

 

 

 

993 kW

 

Pokud se dá některá z motorových lokomotiv nazvat legendou, pak je to určitě řada 770, u nás přezdívaná "čmelák", podle exportního označení ČME 3. Proč legendou? Například kvůli počtu vyrobených kusů, který dosáhl více než 8 000 ks! (včetně řady 771).

Lužná u Rakovníka © Foto Martin Nozicka

 

První tři prototypy této významné lokomotivní řady byly představeny v roce 1963, z nichž jeden byl normálně-rozchodných a dva širokorozchodné. Na vzhledu těchto do té doby netradičních lokomotiv se podepsalo hned několik vlivů a konstrukčních řešení. Vnější vzhled v sobě odrážel vizáž amerických těžkých lokomotiv, konstrukční řešení podvozku pocházelo ze řady T 678.0 (775), motor pak ze současně vyvíjených lokomotiv řady T 478.1 (751).

Cheb © Foto Martin Nozicka

 

Lokomotivy se osvědčily, ale výrobní závod v ČKD Praha výrobu nestíhal, protože byl zahlcen výrobou exportní varianty a tak byla výroba pro tuzemsko zřízena v SMZ Dubnica nad Váhom. Celkem bylo pro ČSD v letech 1967-1969 dodáno 121 strojů této řady, z nichž 12 bylo širokorozchodných, označených T 669.5, později 770.8. Pro československý průmysl byly vyvinuty varianty T 669.05 (normálně-rozchodná vlečková) a T669.51, 55 (široko-rozchodná vlečková). Hlavním odběratelem byl ale tehdejší Sovětský svaz, který "spolkl" neuvěřitelných 7 455 ks, následoval průmysl v Polsku (143 ks), Irák (100 ks), Albánie (62 ks), Sýrie (25 ks) a Indie (12 ks).

Kladno © Foto Martin Nozicka

 

Lužná u R. © Foto Martin Nozicka

 

 Lokomotivy řady 770 byly určeny pro vozbu nákladních vlaků, těžký posun a posun na spádovištích. Bylo je ale možné vidět na osobních vlacích a krátce i na rychlících. Jejich doménou ale byla služba na seřaďovacích nádražích, kde vynikaly ohromnou tažnou silou při rozjezdu a malých rychlostech. Jejich výhodou byla také velká brzdná síla, což dovolovalo brzdění posunovaných vozů bez nutnosti zapojení brzdových hadic a zavzdušňování vozů. Nasazeny byly na nádražích v Praze, České Třebové, Nymburku, Brně, Olomouci, Ostravě a dalších velkých železničních uzlech až po Čiernou nad Tisou, kde sloužila širokorozchodná varianta těchto lokomotiv.

Lužná u R. © Foto Martin Nozicka

 

Tyto lokomotivy vytlačily z nejdůležitějších posunovacích výkonů většinu tehdejších motorových lokomotiv, protože je značně převyšovaly v tažné síle i při méně hospodárném provozu, což při tehdejších cenách pohonných hmot nebylo důležité. Tento problém se projevil až později při zvyšování cen nafty a tak ke slovu přišly sice slabší, ale úspornější lokomotivy řad 742 nebo 731. V současné době jsou jejich doménou hlavně nepravidelná nasazení při napěťových výlukách, kdy přes "hluché" úseky přetahují i vlaky těch nejzvučnějších jmen. S poklesem nákladní dopravy se stala většina těchto strojů nepotřebná a jsou hromadně rušeny.

 

Pro muzejní účely je zachován prototypový stroj T 669.0001.

Cheb © Foto Martin Nozicka

 

u Kladna © Foto Martin Nozicka

Spolek Plzeňská dráha

 

Družstevní  17

301 00 Plzeň

 

Tel.: 604 827 735

info@plzenskadraha.cz

© 2023 Spolek Plzeňská dráha